9.2.2014

Vzhledem k tomu, že věci k zabalení jsem si připravoval asi 4 roky do hromádek různě rozmístěných po bytě, tak jsem v sobotu zjistil, že je všechny do dvou batohů nenarvu ani omylem. Dost místa si v báglu ukrojil stativ a slider(asi 80cm kolejnička pro posouvání foťáku při natáčení videa). Po zkušenostech z letu z francouzského Nice do Prahy, kdy mi a Jirkovi očesali batohy, už nenechávám v bočních kapsách batohu nic. I stativ už nemám připnutý bočními popruhy, ale rovnou jsem ho strčil do báglu. Takže po několika kolech přebírání věcí, kdy jich vždy pár neprošlo mým třídícím sítem, mám konečně bágl narvaný až po půdu, malý batoh jakbysmet.

V neděli teda naposledy kontroluju byt, jestli Karin, když mi přijde zalít kytky, neomdlí ihned po otevření dveří :). A hurá na tramvaj. V polovině cesty k zastávce mě už začínají bolet ramena. Kancelářská krysa se nezapře :).

Pendolíno fičí z Ostravy do Prahy naštěstí jako po másle a žádní pomatení sebevrazi mu neskáčou do cesty.

Na vstupní halu pražského hlavního nádraží je smutný pohled, plno bezďáků a socek, snažících se z vás dostat nějaké peníze na chlast a fet. Kličkuju mezi něma a snažím se vypadat, že česky neumím. I když já vypadám taky tak trochu jako socka, takže i proto mě asi nechávají na pokoji :). Do metra samozřejmě vstupuju na šestkrát, než konečně trefím ten správný vstup a směr. Metro je narvané. Uvažuju, že budu muset asi nastoupit s rozběhem. Můj 20kg bágl na zádech a asi šestikilový v ruce mi pomůžou v získání kinetické energie. A taky, že jo :). Akorát se po mě pár lidí uvnitř podívalo, co se to dere dovnitř za hovado :). Smůla, že potřebuju na další zastávce přestoupit a zrovna se dveře otevírají na opačné straně. Musím se holt mezi těmi lidmi prodrat ke dveřím, snad jich moc v tom vagónu za mnou nepopadalo. Teď už o poznání prázdnějším metrem na Dejvickou a přestoupit na bus, který zastavuje i u Terminálu 3, kde jsem si na internetu našel relativně levnou ubytovnu za 500,- na noc. Vybavení pokoje je sice spartánské, ale na přespání v blízkosti letiště supr. Autobus má zastávku hned vedle. Na záchodech je na stěně plakát v polštině, ať po sobě lidi čistí hajzly. Asi nějaká nemilá zkušenost, muhehe.

V recepci jsou automaty na kafe a různé sladké tyčinky, oříšky atd. Asi 10 minut u toho stojím jak trubka a snažím se zjistit, jak mi ten automat vydá tatranku. Jako ajťák jsem totálně zklamal, musel jsem se jít 2x zeptat do recepce, jak na to. Na těch automatech nejsou žádná tlačítka! Vše se to ovládalo pomocí různých číselných kódů z malé ovládací konzole, která je připevněna k vedlejšímu automatu. Omg  - jak by řekla Janča.

Tak, nachystat budík na 4:20 a jde se spát.