16.2.2020

    Ráno začíná na celtu stanu ťukat déšť. Více než počasí mne ale zajímá, jestli nastartuju auto... Jo! Auto se chytlo! Jedu na "Plateau"(¤) - vysokohorský plac k zaparkování aut před výstupem na vrchol Taranaki, abych alespoň omrkl situaci. Při stoupání do svahů vjíždím do husté mlhy. Viditelnost je tak 5 metrů. Přidává se vichr. Na Plateau řádí větrná smršť. Není vidět více, než pár metrů okolo auta. Pokouším se trochu opatrně otevřít dveře, ale vichřice se mi je snaží vyrvat, musím je pevně držet oběma rukama. To se nedá... Obracím se a sjíždím nazpět dolů. Pokud někdo dnes časně ráno vyrazil nahoru, tak je naprostý blázen. Horu se mi nikdy nepodařilo zdálky vidět celou odkrytou. Vždy byla ukrytá v mracích.
    Sjedu dolů k úpatí a zkusím jiný svah k vodopádům Dawson Falls (¤). Krásná nová jednopruhová úzká silnice vede zeleným tunelem z korun stromů(¤). Zastavím u krátké stezky Kamai Loop nebo jak ji rádi v propagačních materiálech nazývají Goblin Forest. Je to příjemná krátká procházka lesem porostlým lišejníky. Upravená pro německé důchodce, co se neradi vzdalují od svého obytného auta :D. Dám si ještě jeden delší okruh, vítr je tady naštěstí utlumen stromy. Navštívím blízké návštěvnické centrum(¤) a opět sjíždím ze svahu dolů a začínám objíždět úpatí hory ve směru hodinových ručiček.
    Odbočím k majáku na Cape Egmont(¤), o kterém jsem četl, že je v soukromém vlastnictví ultra protivné ženské, nesnášející turisty. Proto ho jen z povzdálí okukuju (stejně pořád duje silný vítr, tady v nížině je ale horký jako z trouby). Taranaki na okamžik částečné odkrývá své štíty, ale za pár chvil je opět v mracích. Jen tak tak stihnu pár fotek mobilem.
    Do pr*ele - dnes jsem se 2x neseznámil s eSiařem (zasvěcení pochopí) :D. Mířím k okružnímu treku(¤) na severním úpatí jednoho s vedlejších jícnů Taranaki. Zkombinuju Waimoku a Sefton Ridge track. Je to tak na 2 hodiny, stoupačka jako prase a v korunách stromů pořád vyje vítr. Zpocený jak čuně odpadnu po návratu do auta a jedu do kempu(¤) na mořském pobřeží v Oakura, západně od New Plymouthu. Je to pro mě příjemné překvapení, v recepci jsou milí, místa pro stany jsou u pláže(¤) a prostorná, vítr pomalu polevuje. Dnes si dám cider :).