18.3.2014

    Tak to byla fajn noc. Hezky teplo, skoro prázdný kemp, klid. Ještě jsem večer vytáhl stativ a zkoušel fotit měsíc, ale moc z toho nebylo.

    Ráno si to přifrčí zase ten úchyl ze včerejška na kole, jde se osprchovat a samozřejmě vyleze ven nahý a vystrkuje zadek na všechny světové strany :D. Radši se rychle seberu a mažu z kempu pryč.

    Jedu východním směrem a dostávám se pod oblast Marlborough. V Havelocku(¤) beru kafe a jdu se na hoďku projít k malým vodopádům. Po návratu v autě rozvažuju, kudy dále. Rozhodnutí padá na přímý jižní směr přes Okaramio(¤).

    V okolí(¤) Blenheimu zase ta divná krajina jako posledně. Kopce porostlé suchou trávou žlutošedé barvy a světlo jako po jaderném výbuchu. Už od Nelsonu jsem nervózní. Oblast je hustě osídlená a všude mraky aut. Kam zmizely ty divoké kouty jižních částí ostrova :( ? To, že je maximální povolená rychlost na novozélandských silnicích 100km/hod. znamená, že všichni Novozélanďané dělají vše pro to, aby touto rychlostí jeli. Pro ně to není limit, ale cíl - Mekka. Když pojedete 80 nebo 90, tak si buďte jisti, že do tří minut máte za zadkem Novozélanďana se zhasnutými světly a vytřeštěnýma očima plnýma krvavých žilek, který se pověsí 10cm za vás a nedá vám pokoj, dokud vás nepředjede nebo ho sami raději nepustíte.

    Od Blenheimu se pobřežní silnice vine(¤) směrem k městu Kaikoura. Vzduch je prosycen mořským odérem a úseky s otevřeným výhledem na nekonečnou hladinu jsou paráda. Taky se přede mnou vynořuje z oparu a mlhy stejnojmenné pohoří Kaikoura Range. Po celém pobřeží mají své kolonie tuleni. Pokud u takového místa zastavíte, udeří vás do frňáku těžký zvířecí puch pižma a rozkladu.

    Ve městě Kaikoura si dám rybu s hranolky z prodejny "U jahodového stromu" :) a jedu si ji sníst k vyhlídce(¤) nad město. Jsou odtamtud skvělé výhledy do vnitrozemí i na celý záliv i moře.

    Z Kaikoury mířím silnicí číslo 70 do vnitrozemí k Waiau. Překvapuje mne, jak hezkou krajinkou(¤) silnice vede. Čekal jsem nudnější farmářskou oblast, ale kdepak. Zelené kopce, hory, lesy, skaliska. Je ale pod mrakem a krajina působí trochu smutně, což mi připomíná, že už mám několik dní depku z nutnosti návratu. Zítra se už musím ubytovat poblíž Christchurche. Dát do pořádku auto, sbalit se a připravit k odletu :(.

    Přijíždím do kempu(¤) ve Waiau a stavím stan. Tady naštěstí nikdo s nahým zadkem nepobíhá :).