11.3.2009
Po noci strávené v moc fajn chatce kempu Bowentown Beach holiday park se jdu ještě ráno juknout na východ slunce na osamocené pláži. Janča zatím ještě spí, už jsem si zvykl, že leze do spacáku ve 20:00 a vylézá v 9:00 ráno :). Jedeme omrknout centrum Waihi(¤). Přes ulici naproti informačního centra je omg díra do země, ve které se asi něco těží, vypadá to tam jak po dopadu většího meteoritu. Náklaďáky na dně připomínají z té výšky hračky z kinder vajec. V kavárně si dáváme long black a chai latté, které si vychutnáváme při procházení centrem městečka. Kolem se pořád motají divní týpci, připadají nám jako klasičtí dealeři drog - mikina s kapucí přes hlavu, hlava svěšená, chůze jak hurvínek na špagátech, většinou brýle a kradmé pohledy bokem. Od tohoto okamžiku při spatření jakékoliv postavy s kapucí oba svorně prohlásíme - dealer :). Berem roha a šineme si to pořád na sever do Whangamata(¤) a dále do Tairua(¤), kde si užíváme krátký minitrek na vyhaslou sopku, čnící nad městem(¤) a zálivem. Jmenuje se Paku Hill. Po dobytí vrcholu slézáme dolů, protože se tam začínají hemžit školní výpravy. Kousek za Tairua se procházíme ve Scenic reserve ke stromům Twin Kauris, což jsou v našem jazyku Damaroně australské. Naštěstí je to blízko od parkoviště, takže je to ok :). Ve Whenuakite(¤) zabočujeme doprava k vesničce Hahei(¤), kde se chceme mrknout na pláž Hot water beach(¤) s vyvěrajícími horkými prameny, ale je tam lidí jak smetí a tak jen z dálky pozorujeme to mravenčí hemžení, děláme pár fotek a otáčíme vehikl k pár kiláků vzdálené Cathedral Cove. Počasí vypadá dost proměnlivě, což je v této situaci naše štěstí, protože budeme mít u jinak vždy obleženého fotofleku skoro liduprázdno. Fotíme zátoku, průchozí skalní oblouk a místní smradlavé záchody, které jde Janča omrknout, ale hned ji vidím pelášit pryč s mrtvolným výrazem v obličeji. Slaným deštíkem se vracíme zpátky k autu. Tam vyjde najevo, že jsem nějak zapoměl sledovat stav bezínu - už jen na benzínové páry dojíždíme přes Coroglen(¤) do Whitianga(¤), kde nám u Shellky z nějakého neznámého důvodu nejde natankovat více než půl nádrže, ale nechce se nám nad tím už přemýšlet - neřešíme to. Zapichujeme to v blízkém Mercury Bay holiday parku a podnikáme místní průzkum, kde by nám ještě teď večer udělali fish&chips. Obavy jsou zbytečné, dělají je naprosto všude. Zpátky v kempu se chceme osprchovat, ale po zjištění, že chtějí po 60NZD chatce platit zvlášť i ve sprchách, zneužíváme sprchy pro invalidy, kde automatická kasička na mince pro spuštění teplé vody není. Kapitalisti :).
 |