Skoro jsme nespali, JetLag nás neustále bušil do hlavy. Scházíme do vestibulu hotelu na snídani. Je formou švédských stolů, kde jsou nachystány celkem fajn věci všech možných tvarů, chutí, barev a vůní. Nacpeme se a okolo 11 hodiny nás bus odváží zpět k terminálu letiště v Soulu. Projdeme bezpečnostní kontrolou a poflakujeme se po obchůdcích v duty free zóně. Pak už šup do letadla a dalších 12 hodin letu do Prahy. K večeru středoevropského času (mínus 8 hodin proti Soulu, mínus 12 hodin proti Novému Zélandu) jsme na letišti Ruzyně. Šok z přechodu do mrazivé Evropy je otřesný. Za chvilku nás vyzvedává Jančin brácha a odváží nás do Olmíku. Tam zaleháme, ale spát nejde. JetLag se jen tak lehce nevzdá. Ráno se trochu nasnídáme a uleháme zpátky do peřin. Probouzíme se až k večeru. Řekneme si krátce ahoj a já odjížím do Ostravy.