4.3.2009
V ranním Collingwoodu fotíme nezbytný východ slunce na pláži a vyjíždíme se podívát na nejsevernější výspu jižního ostrova - Farewell Spit. V podstatě je to území, kterému říkají "písečná kosa". Úzký pruh půdy a písku, zabíhající daleko do moře. Hnízdí tam velké množství ptáků a proto je samotná "kosa" přírodní rezervací, přístupnou pouze přes specializované cestovky, které tam pořádají expedice s upravenými autobusy. Míříme k úpatí rezervace, kde necháváme stát auto a jdeme projít volně přístupné území a pláže. Už první etapa vede přes pastviny s ovcemi a krávami - nejsme "vůbec" nervózní :). Ale nádherá okolní krajina nám stres vynahrazuje. Dokonce je tam i studna přání. Narážíme i na rozestavěný turistický kemp, který co nevidět uvítá další hordy návštěvníků a poměrně odlehlá oblast se stane zábavním parkem :(. Postupně se propracujeme až k písečným dunám a pláži Wharariki. V botách máme tunu jemného vyhřátého písku. U pláže jsou sem tam cedulky, ať si dáváme pozor na pohyblivý písek. Záměrně tato místa vyhledáváme a skáčeme přímo doprostřed. Nic se neděje - asi lákadlo na turisty. V přílivové oblasti jsou skaliska, pokrytá milióny malých mušliček. Ale nechtějí se otevřít, mršky. Taky nás míjí autobus, upravený pro jízdu po pláži, nabitý důchodci, které na chvíli vypustí a pak nacucne zpátky. Na blízkém ostrůvku Janča zpozoruje několik tuleňů, ale ke břehu se moc neodvažují. V oblasti trávíme čas až do odpoledne, kdy se vracíme zpátky přes totálně šílené serpentýny mezi Takakou a Motuekou. V jednom místě u pobřeží se na hladině uhnízdilo obrovské hejno černých ptáků, asi labutí. Opatrně je zkoušíme fotit. Pak musíme zase doplnit benzín, protože v kopcích byla naše okamžitá dlouhodobá spotřeba určitě tak 20 až 30 litrů nejméně. Dostáváme se až do Nelsonu, přesněji do jeho předměstí - Tahunanui. Mají tam mamutí kemp Tahunanui beach holiday park, kde končí naše dnešní kroky. Kemp je megarozlehlý - má dokonce vlastní ulice - jako malé město. Z nějakého podivného důvodu je naplněný asiaty. Pravděpodobně se nachází poblíž letiště, protože nad hlavou nám co chvíli přeburácí letadlo. O tomhle se v průvodci nezmiňují. Asi jsou vlastníci kempu jedním z jeho sponzorů :). Zítra nás po poledni čeká přejezd trajektem mezi oběma ostrovy, takže to musíme stihnout do Pictonu včas. Uáááá - další letadlo....
 |