16.3.2023

Update - TOHLE byla ta nejmrazivější noc. S odstupem času při psaní deníku to můžu potvrdit. Žádná další noc už taková nebyla. Po půlnoci utichl veškerý zvuk nočních tvorů, protože jim zamrzla krev. Já ve spacáku nevěděl, co už mám dělat a jak se zahřát. Zima strašná. Ráno k tomu začalo sem tam poprchávat. Předpověď se tentokrát asi začíná vyplňovat.

Promočený stan je nacpaný k zadním sedadlům auta a já sjíždím Takacký kopec z druhé strany dolů(¤). V Takace zastavím u infocentra(¤), kde mají záchody, ale je tam fronta. Přes cestu je supermarket FreshChoice, musím nakoupit. Procházím Takakou, jestli někde chytnu volné wifi a vidím, že to tu celkem žije. Na jednom rohu stojí lidé s cedulemi (stávka učitelů), na druhém je shluk lidí a uniforem (nějaký upomínkový akt) atd. Počasí na houby. Ale je tu dost frmol, dveře hajzlíků jen lítají. 

Pokračuji severně k Farewell Spitu. U další odbočky ke skalisku u pláže, co mi hnije pár let v gps, zjistím, že na stezce ke skále leží tuleň a nepustí mne. Neva, stejně tu žerou sandfliesky. Další opomíjený bod v mapě je rezervace Washbourn(¤). Zastavím, jdu asi 15 minut lesem a stezka končí přehrazená plotem. Dafuq? 

Necítím se moc dobře, ten noční mráz mi dal zabrat. Mám na dva dny rezervovanou chatku v kempu Farewell Gardens. Musím se dát dokupy. V Collingwoodském OnTheSpot(¤) koupím ještě jednu vodu a sendviče se šunkou k pozdnímu obědu. 

V kempu(¤) zapadnu do chatky, udělám si kafe a snažím se usušit stan, vlhkost vzduchu je vysoka, jde to ztuha. Sprchy stojí 2 NZD na 2 minuty? No tvl… To jsem ještě neviděl. Není v lidských silách se za 2 minuty osprchovat.