25.2.2023
Ráno nevím, jestli se mi chce zimou umřít anebo ne. Klemra děsná. Oživím se horkým kafem a jedu severozápadním směrem. Aerolinky furt nic, očekávám, že se za týden ozvou, že ten bágl je teda nachystaný k vyzvednutí v Invercargillu…
Sever města je celý rozkopaný, plno objížděk. Nakonec se vymotám a po chvíli jízdy zaparkuju u Monkey Islandu(¤). Odlivová planina právě dovoluje vystoupit na ostrůvek suchou nohou. Asi je tu freedom camping, bo tu je karavanů po k*kot. Další zastávka je u Gemstone Beach(¤), kde se dají podle turistických průvodců nasbírat barevné kamínky a kterou mám v merku už několik let. Ty průvodce asi četli všichni turisti, co jsou aktuálně na Zélandu. Nedá se tam absolutně zaparkovat. Auto na autě, hlava na hlavě. To je něco pro mne. Otáčím se a jedu dále. Snad příště… :)
Projedu Tuatapere(¤) a zahnu na dvacetikilometrovou štěrkovou cestu(¤) k jezeru Hauroko. U jezera se přezouvám do pevnějších bot, ty plátěné shity z Kmartu by to asi nevydržely :). Jezero je utopeno uprostřed lesů a ničeho. Na ostrově na jezeře byly objeveny pozůstatky pravděpodobně výše společensky postavené maorské ženy/dívky ze starší doby.
Trek na skalní vyhlídku vede nejprve podél břehu a pak začne prudce stoupat. Tvl… mám dost. Brutálností bych to přirovnal k treku k jezeru Marian, ale tohle je delší a náročnější. Většinu stezky lezu po čtyřech a chytám se kořenů. Za dvě hodiny jsem na skalnatém vrcholku nad jezerem. Počasí je supr slunečné a bezvětří.
Slezu dolů a u břehu jezera se na mne vrhnou žravé muchničky. Jen se přezuju z propocených bot a pokračuju přes Clifden a Manapouri(¤) do Te Anau. Po výjezdu z cesty, vedoucí k jezeru, se už začínají na obzoru rýsovat vzdálené štíty pohoří Fiordlandu.
V Te Anau zapadnu do mého obvyklého Lakeview Holiday parku(¤). V recepci se mne ujme holka, která jako první člověk na NZ vysloví celé mé jméno správně. Stojím s otevřenou hubou a ona prý, že je ze Slovinska :D. Postavím stan a studuju itinerář na další dny. Podívám se na předpověď a brutálně měním plány. Jdu do recepce prodloužit si pobyt. Teď je tam jiná ženská s příšernými zuby, jak otevřela chlebárnu, tak jsem se lekl. Zůstanu tady 3 dny. Pět let jsem tu nebyl. Prolezu Fiordland a zjistím, co se změnilo. Povečeřím cookies a relaxuju u cideru a kafe.
