2.3.2023

Ráno se líhne nádherný den. Azuro s několika bílými mraky nad štíty Kepler Mountains. Při přípravě snídaně si všimnu, že plastové uzávěry sáčků s chlebem někteří výrobci nahradili místo plastu tuhým papírem. Takže jakmile sáček jednou otevřete, tak už ho moc dobře nezavřete. Tvrdý papír zůstane zdeformovaný a nevrátí se do původní podoby. Greta patent… 

Do malého batohu si dám dvě jabka a pěšky z kempu vycházím pomalým tempem podél břehu jezera ke Control gates(¤). Ze začátku do mě praží slunce, ale jakmile minu brány, tak stezka zamíří pod koruny stromů lesa na druhém břehu. Jde se parádně, z jezerní hladiny vane mírný vítr a čechrá kapradiny okolo. Na Key Summitu musí teď být tak 8000 Číňanů.

Po poledni jsem u tábořiště v Brod Bay(¤). Muchničky žerou okamžitě, a tak se za chvíli obracím na zpáteční cestu. Navíc se od hor začínají kupit nějaká zlověstná mračna. 

Elektrokola tady zažívají boom. Jezdí na nich úplně každý. V Te Anau si koupím poslední rybu s hranolky a jedu do kempu se psychicky připravit na zítřejší opuštění perfektního malého městečka Te Anau.

Večer se kemp opět plní lidmi a odevšud voní připravované barbecue.