24.2.2023
Kolem třetí ráno ustalo pleskání celty stanu. Vítr se utišil. Jenom blízké zvuky vln, narážející na útesy, mě ukolébají do dalšího spánku. Ráno mě probouzí sluneční svělo vycházejícího slunce, opírající se do celty stanu. Vykouknu ven a vidím, že je čas vyrazit.
V 9 hodin už stojím na začátku Waipohatu Waterfall tracku. To je poprvé, co tu jsem a neleje jak z konve. Ve ztichlém ranním lese se nepohne ani lísteček. Jen občas zapípá fantail nebo se ozve zurčení potůčku. Paprsky slunce protínají koruny stromů. Opět jsem jedním z kluků z Cesty do pravěku a procházím mezi obřími kapradinami. Celý track je dost fajn, vodopád krasný, ale hlavně tam NIKDO kromě mě není :D. Místy je po kotníky bahna, boty mám zahnojené až po vrch. Po dvou hodinách sedám znovu do auta a přes Slope point, kde fučí studený vítr, pokračuju k majáku na Waipapa pointu.
Slunce svítí a já jedu od Waipapa majáku do Invercargillu. Zkusím najít supermarket New World, tam mají wifi zadara, potřebuju vybrat emaily, abych věděl, jak je na tom můj batoh. Na parkovišti New Worldu(¤) se připojím a… nic… vůbec nic, ani jeden email z aerolinek. A to jsem jim na jejich dotaz už před několika dny odpovídal, že v pátek bych mohl být v Invercargillu, ať mi bágl pošlou tam. Kuva… no nic. Ubytuju se v Beach road holiday parku(¤) jako obvykle.
Zítra má být hezky a chci toho využít, abych se dostal k jezeru Hauroko, kam jsem se před 5ti lety nemohl, kvůli autonehodě na štěrkové cestě přede mnou, dostat. V holiday parku je lidí jak sraček. I tady se čím dál víc projevuje novozélandský trend, kdy lidi v kempech trvale bydlí, protože je to pro ně asi levnější. Všude stojí trvale zaparkované karavany s různými stanovými přístřešky. Nejlepší fleky v kempu jsou obsazené sockami :(.
Alespoň to vypadá na první trochu teplejší noc. Doteď jsem nepochopil, proč v některých kempech po vás chtějí plno osobních údajů včetně adresy, emailu a pomalu čísla bot a v dalších kempech jen sbalí prachy, nechtějí ani jméno ani spz auta a jen řeknou, ať si stan postavím, kde chci.
