16.2.2010 - Píše Tom
Ráno se budím asi trochu dřív a lezu ze stanu, abych se koukl na oranžově zbarvenou oblohu těsně před východem slunce. Auto je ztichlé, to znamená, že Janča ještě pobývá v zemi za zrcadlem :). Ve vedlejším stanu, ve kterém spí pár češek, některá z nich v noci docela solidně zařezávala jako motorová pila ruského dřevorubce. Nedalo se moc spát, ale alespoň to vyplašilo okolní zvěř. Využívám času, kdy musím čekat na svůj ručník ze kterého má Janča v autě rolety, k focení a vstřebávání klidné atmosféry spícího kempu. Po probuzení celého našeho týmu jedeme poloostrovem šotolinovýma cestama úplně na jih. Okolní krajina připomíná střídáním barev skotskou karovanou suknici. Kdokoli z vás se bude nacházet v okolí Christchurche, určitě poloostrov Banks Peninsula navštivte. Je to nádherné místo a bylo by chybou ho minout. Krajina je sice úžasná, ale taky dost kopcovitá, začínáme v autě něco čuchat - zjišťujeme, že to jsou naše brzdy :). Raději se v rychlosti mírníme a dojíždíme k malému modernímu majáčku, stojícímu na mohutném útesu, o který se tříští vlny. Jsme tu sami a vychutnáváme si samotu na vysoké skále nad mořem a zelenožlutými kopci, táhnoucími se k severu. Na jih od nás je už jen nekonečné moře. Ptáci v začínajícím horku štěbetají, cikády řvou a my se vracíme stejnou cestou přes Akarou k severu kolem Christchurche a skrze Darfield (¤) směrem k jezeru Coleridge(¤). Cestou hledáme kešku - má být poblíž jedné polní cesty. Odstavujeme auto a jdeme hledat. GPS nás vede celkem spolehlivě k místu u okraje pěšiny do vysoké trávy. Tam chvíli zkoumáme, ale nic nemůžeme najít. Je tam jen velký, napůl zaschlý kravinec. Pokračujeme v jízdě dále. původně jsme chtěli prozkoumat možnou spojovací cestičku nedaleko jezera s cestou k Arthur's Pass, ale necháváme to na příště. Jedeme k Mount Hutt a Methvenu, kde nic není a usuzujeme, že je ještě celkem brzo a mohli bychom zkusit Edoras. Podle mapy to má být asi 30 kiláků po šotolinové vedlejší cestě (¤). Je pořád moc hezky a auto je od prašné cesty za chvíli jako prase. Po štěrkové cestě se moc rychle jet nedá a tak se pomalu ploužíme a přibližně v polovině trasy míjíme uprostřed pustiny jezero Clearwater s nějakou osadou. Není tam ani noha a připomíná to zapadákov z hororu "Hory mají oči". Pro jistotu nezastavujeme. Schyluje se k večeru a my přijíždíme k hoře Mt. Sunday, na které byly natáčeny scény Edorasu z Pána prstenů. Jak je na Zélandu zvykem - nachází se na soukromém pozemku, ale je přístupná a vede na ní dokonce turistická trasa. Ale abychom se stihli vrátit do civilizace už nestíháme jít až nahoru a tak se musíme spokojit jen s krátkou procházkou v její blízkosti :(. Příště snad více. Fotíme okolní hory a vracíme se zase 30 km po štěrku zpět. Šutry třískají do podvozku jak z praku, jen aby to neodnesla nádrž a my neskončili na pánvičce nějaké mutantské rodiny, kterých je v těhle končinách určitě dost :). Vše dopadá dobře a při projíždění vesničkou Mount Somers zahlédneme ceduli s odbočkou ke kempu (¤) a jedeme tam. Za hodinu už stan plápolá ve větru a z blízkých houštin několikrát volá nějaký větší pták.
16.2.2010 - Píše Janča
No tak jsem si trošku přispala, takový časový posun se musí pořádně dospat :) Po rychlé snídani vyrážíme a první fotozastávku děláme ani ne po 15minutách. Fotíme z kopců probouzející se Akarou v prvních paprscích slunce. Po té vyrážíme dále k již zmiňovanému "modernímu majáčku" a skalám na pobřeží "End of the world", vychutnáváme moře rozbíjejíci se o skalnaté pobřeží hluboko pod náma.. Odlovujeme malou kešku a pomalu jedeme zpět, cestou míjíme ovenky u cesty. Pomalá jízda z kopců dolů po štěrkové cestě(to zatím netušíme co taková cesta dokáže).
Před očekávaným Edorasem zastavujeme v nějaké malé přírodní rezervaci kde má být ukrytá další keška. Fotíme nějaké ptactvo a pak už pokračujeme přes branku směr poklad, po chvilce bádání a hledání a čtení nápověd z GPS Tom zahlásí "Hele tu je kravský lejno a vypadá jako umělý" Pro jistotu bere klacek a šťouchá do toho :) Bingo! Lejno je opravdu z umělé hmoty a po převrácení nacházíme malou nádobku s keškou. Po úspěšném lovu jedeme dále k Edorasu.. cesta už popsaná je, takže EDORAS(Mt.Sunday) - opravdu asi nejsem správnej fanda Pána prstenů, mnohem více jsem teda byla nadšená z okolních kopců než z toho prcka kde se mi Tom snažil marně připomenout scénu z filmu. No opravdu jsem si onu scénu asi moc dobře nezapamatovala.. :) Cestou zpět přibržďujeme v osadě u jezera Clearwater a já dělám jen rychlý cvak z okna pomalu jedoucího auta. Opravdu to tu nepůsobí nijak příjemně. Nikde ani noha už chybí jen valící se suché křoví po cestě.. Takže rychle pryč..
Kemp, sprcha, něco k zakousnutí (výbornej chleba a plátkový sýr), nastavuju budíka abych se zase ráno nemusela cítit provinile, že vyspávám a šup na kutě..
 |