17.3.2010
Ráno slyšíme, že do střechy bubnuje slabý déšť, ale po chvilce utichá. Balíme se a Janča čeká, až odemknou prádelnu, aby si odtamtud mohla "vypůjčit" jako suvenýr knížku "The Beach" od Alexe Garlanda, která asi podle ošuntělosti patří k inventáři kempu :). Z laundry vychází Janča s o něco větším bříškem. Klíče od chatky necháváme na prahu recepce, protože ta je pořád zamčená a žádnou skříňku na klíče není vidět. Jedeme zpátky na Nelson, kde bychom rádi viděli geografický střed Nového Zélandu. Obloha je ale nic moc a navíc je ve vzduchu cítit zvláštní smrad. Janča ladí rádio, říkají tam něco o velkém požáru v Rai's Valley, což je kousek odsud. Už alespoň víme, odkud ten smrad jde. V Nelsonu zastavujeme pod kopcem, na kterém by měl být nějaký ukazatel středu NZ, ale zhodnocujeme že nahoru se nám šlapat nechce. Hledáme japonské zajrady, které ale ani po dvou otočkách autem nenacházíme. Tak parkujeme u Queens Garden a jdeme do města hledat kafe. Procházíme dolů ulicí plnou barů a fotíme "podpásovky" - fotky střelené naslepo od pasu bez koukání do hledáčku. Myslíme si, že jsme nenápadní :). Zastavuje se u nás chlapík v obleku a s úsměvem říká něco - "papers (noviny), paparazzi" :)) a ptá se, odkud jsme, tipuje Francii - Janča asi opravdu se šátkem, vpleteným do vlasů, vypadá jak francouzka, to je už podruhé, co ji někdo tak tipuje :). Jak řekneme "czech", tak se jen usměje, zvedne palec a pádí dále za svými povinnostmi. Nevíme, jestli se teda nechtěl ztrapnit, protože nevěděl, kde to je nebo má špatné zkušenosti :). U prvního pouličního stánku s kávou si dáváme u Ira dva kotle. Ir má taky tendence komunikovat. Ale to už mizíme k bankomatu, kde chce Janča něco málo vybrat. Pak zjišťuje, že má kafe bez cukru! Odvážně se to pokouší zvládnout, ale prohlašuje, že "již nikdy více" :). Couráme se zpět k autu u Queens Garden a procházíme se v zahradách. V jezírku je nějaká smradlavá voda, ve které se čachtají kačeny. Pak sedáme do auta a pokračujeme k Pepin Island (¤), ale nic moc. Jedeme dále a v odlehlejší restauraci u cesty(¤) si dáváme venku anglickou snídani, u které nás pozoruje hodné psisko majitelky, ani moc nežebrá :). Najezeni pokračujeme do onlasti Marlborough Sounds. Míříme do Okiwi Bay a cestou zastavujeme u výhledu Goat Hill Track (Teď mám v deníku nějakou poznámku s čechama, ale nedokážu ji rozluštit). V Okiwi Bay se chvilku poflakujeme, dáváme si nanuk a jedeme zpět. Kolem zástupů krav přijíždíme do Pelorus Bridge, kde omrkneme řeku a dáváme si kafe(¤). Pak se držíme směru na Havelock a projíždíme oblastí, kde hoří. Kolem lítá vrtulník s vodou a my projíždíme pár metrů od hořících strání. Plameny olizují auto a tak... :). V Havelocku jdeme do 4Square(¤) nakoupit a podívat se na kemp. Jedeme dále, krátce omrkneme vyhlídku na Pelorus Sound(¤) a přijíždíme do "vesnického" kempu Smith's Farm Family Park(¤). Na uvítanou dostáváme ještě teplé muffiny a plánek s krátkou trasou k místním vodopádům. Cestou prý narazíme na množství většinou přátelských zvířat :). Vybalujeme naše krámy do chatky a jdeme to prozkoumat. Jediné zvířata, na které hned narazíme, jsou býci. Procházíme kolem nich jako puťky. Po asi 15 minutách chůze lesem přicházíme k pseudo vodopádové stěně, porostlé mechem. Při vydatných deštích tady možná vodopád je. Děláme nějaké fotky a najednou se z výšky nad vodopádem ozve hnusné skřehotání. Fuj. Je to asi vačice, ale v podvečer v lese - nic moc teda. Jdeme zpět. U ohrady vidíme, že se býci přemístili a my musíme projít blízko kolem nich přímo ohradou. Asi jsem srab, ale měl jsem opravdu strach :). V kempu vidíme pobíhat nějaké dítě, které česky volá "Tati, co dělá maminka?". Sprchy jsou zadara, jupíí.
 |