25.2.2010 - MILFORD TRACK - DEN PRVNÍ
Ráno v 7 hodin se chatkou rozeřve Jančin budík. Střecha poskakuje do rytmu. Z postelí lezeme až kolem osmé a děláme poslední přípravy na trek.
Možná by teď stálo za to trochu popsat, co to vlastně Milford Track je. Milford Track nebo česky trek je mnohými nazýván jako jeden z nejhezčích treků na světě. Trasa je dlouhá 53,5 km, začíná na konci jezera Te Anau, kam se dá dostat jedině lodí a končí v místě Sandfly point, který je rovněž přístupný pouze po vodě a leží v bezprostřední blízkosti Milford Soundu. Na trek nelze vyrazit "jen tak" kdykoliv. Kvůli enormnímu zájmu musí novozélandské ministerstvo životního prostředí (DOC - Department of Conservation), omezovat počet turistů na treku. Vzhledem k tomu, že přístup k začátku i konci treku je možný jedině lodí, tak to není až tak obtížný úkol. Na trek je nutné si s dostatečným předstihem zařídít rezervaci přes Internetové stránky DOCu. Začátek rezervací na další sezónu je otevřen vždy počátkem července každého roku a volná místa ubývají hrozně rychle. Takže rezervace doporučuji tak půl roku dopředu. Každý den je umožněn vstup na trasu 40 lidem, rezervační systém ani více rezervací denně neumožní. Celý trek trvá 4 dny a po trase jsou rozmístěny 3 jednoduché chaty (Clinton Hut, Mintaro Hut, Dumpling Hut) s palandami a matracemi, kde se nocuje. Sebou si člověk musí vzít 4 denní zásobu jídla a pití, spacák a vše, co potřebuje k přežití. Na Milford Treku nelze nic koupit ani vyhodit. Veškeré odpadky, obaly, sáčky, papíry atd si člověk musí nést sebou a vyhodí je až po ukončení treku. Trasa vede fiordlandskými deštnými lesy, mokřinami i alpinským přechodem sedla MacKinnon pass a pro mnohé je jeho absolvování splněním jednoho z životních snů. Pro městské mastňáky, kteří neví co s penězi a jsou příliš líní na tenhle způsob cestování, ale chtějí se svým známým pochlubit, že "byli na Milford Tracku", existuje komerční varianta treku, provozovaná soukromou společností - mají na trase vlastní, luxusně vybavené chaty s postelemi, teplými sprchami, kuchaři, zásobami jídla a pití, sušárnou a pod. Večeře tam podávají o několika chodech s následujícím popíjením archivních vín. Batohy vám na trase nesou průvodci. Za tuhle srandu dáte okolo 30000 Kč za 4 dny. Nic pro nás.
Na záchodě se rozhoduju, že 2l flaška vody je děsně těžká a bude stačit 1l. Vyrážím do recepce kempu, kde kupuju litrovku mlíka, něco upíjím a zbytek vylévám a plním flašku vodou, snad se mi průjem vyhne. Je něco po deváté ráno, ve Fiordland visitor's centre(¤) máme být v 9:30. Vyrážíme. Bágly jsou jako z olova. Zádové svaly na nás řvou jako děcka v supermarketu. Boříme se tak 5cm do země (přeháním). V iCentru se to už začíná houfovat. Ne všichni míří na Milford Track, část jede na Kepler Track, Routeburn Track nebo prostě přímo k Milford Soundu. Po chvíli přichází čahoun v kšiltovce a oznamuje něco, v čem pochytíme dvě slova - TeAnau Downs. Asi to bude pro nás. Jdeme s bágly k autobusu, kde je nám kšiltovťák, po
předložení MTrack lístku, ukládá do zavazadlového prostoru. Usazujeme se na sedadlech a v 9:45 konečně odjíždíme k TeAnau Downs. Řidič nám v průběhu jízdy dělá výklad pravděpodobně o místní přírodě a historii. Asi po půl hodině vysedáme u přístavu v TeAnau Downs(¤). Nasedáme do přistavené lodě (takový větší motorový člun) a kapitán to vzápětí pěkně osoluje. Frčíme s větrem o závod. Kolem se začíná odvíjet fantastická scenérie zelených hor s roztrhanými pásy oblaků a probleskujícího slunce. Ráj - hodinu trvající euforie. Ke všemu je navíc kafe a čaj na lodi zdarma. Loď nás vyklápí v Glade Wharf, u maličkého, dřevěného mola na konci jezera Te Anau u okraje deštného lesa. Musíme ještě na molu všichni přejít v botách přes nádobku s desinfekcí, ať do zdejšího ekosystému nezavlečeme nežádoucí řasu Didymo. Teprve teď se pořádně rozkoukáváme okolo. Maso - všude je nádherná příroda, stromy porostlé lišejníky, mohutné kapradiny, traviny a já nevím co ještě. Vše je 
nádherně zelené. Nahazujeme na záda batohy, těžké jako pytel cihel, a noříme se do pralesa. Počasí je super, kolem nás poletují malí ptáčci a vůbec se nás nebojí. Po chvíli chůze zeleným přítmím míjíme chatu pro komerční variantu treku "Glade House", nezávislí cestovatelé nemohou využívat příslušenství těchto chat. Za chatou je u lesa budka se suchým záchodem pro ostatní. Otevírám dveře a - psychický šok - málem mě omráčí mračno much a smradu - otáčím se a jdu raději do lesa. To je
jediná skvrnka jinak bezvadného dne. Po asi hodině a půl přicházíme i my k našemu dnešnímu nocležišti - chatě Clinton Hut. Hledáme si volnou patrovou pryčnu s matrací, vybalujeme spacáky, vaříme ve vedlejší "kuchyni" čaj. Záchody jsou kupodivu splachovací a společná umývárna má pár plechových umyvadel se studenou vodou. Večerní očista v pěkné kose bude zážitek. Po čaji prozkoumáváme okolí. Ať se člověk podívá kam chce, tak si připadá jako při prohlížení katalogu. Nádhera. Malí prckové, ptáčkové Robini, vypadající jako naše červenky, ale jen černobílí bez oranžové náprsenky, jsou děsně ofrklí :). Přilétají nás hned prozkoumat, hopsají pár centimetrů 
od nás o zvědavě otáčí hlavičku s černými kukadly. Zobou nám do sandálů a občas i do nohy :). Párkrát zaslechneme volání papoucha Kea, ale žádný se neukáže. Vracíme se do chaty a čekáme na 20:00, kdy má být pokec s rangerem (správcem chaty). Muchničky venku žerou jako zběsilé, musíme se cákat repelentem. Ranger chaty Clinton je postavička jako vystřižená z komiksu pro děti. Vousatý menší blonďák v košili s moc dlouhými rukávy, zelených kamaších, vysokých botách, hrubých, tmavě zelených ponožkách, a přes to všechno má navlečené kraťasy jiného zeleného odstínu. Působí tak trochu jako
zvrhlá reklama na horský gay club :). Mluví asi hoďku, moc se nechytáme. Ve 21:30 se prý půjdeme kouknout na glow worms, svítící červy. V daný čas je celé osazenstvo chaty připraveno a čekáme na rangera, dává si na čas. Konečně se přibatolí a jdeme. Kousek od chaty je zarostlý sesuv půdy a teď, ve tmě, září svítícími tečkami jako malá hvězdná obloha. Připomíná to naše světlušky. To je poprvé, co vidíme glow worms naživo. Ranger dělá výklad - bla bla, pak se jde spát.
 |