15.3.2018

 

Z hladiny jezera Wanaka vyrůstá jeden světoznámý strom. Sám o sobě nijak zvláštní není, ale roste z mělkého dna poblíž břehu v místech, která jsou spolu s okolními horami hodně fotogenická. Proto je břeh u něj neustále v obležení davu fotografů, slintajících si na hrudník. Stačí vygooglit frázi "That Tree Wanaka" a budete mít jasno. Některé fotky jsou přímo parádní. Já se samozřejmě nemůžu nechat zahanbit a ráno tam po sbalení stanu zamířím taky. Ideální doba i světlo na focení už dávno minuly, takže fotky nic moc.

 

Projdu se ještě po břehu jezera a vydávám se na cestu k divokému západnímu pobřeží. Cesta lemuje břehy obou sesterských jezer Wanaka(¤)a Hawea(¤). Hřebeny hor přede mnou zadržují masu tmavých mračen. Než dorazím k Haastovu průsmyku, bude určitě lít. Při projíždění Makarorou(¤) už leje. Začíná pršet brutálně. Z nebe se řinou provazy vody. Stěrače nestíhají odvádět vodu z předního skla pryč. V předpovědi bylo varování před extrémním deštěm a vichřicí.

 

U známých turistických zajímavostí ani nezastavuju, nemá to v tomhle počasí cenu. Je mi líto cyklistů, které potkávám totálně promočené. Na jejich místě bych byl nerad. Uprostřed asi 80 kilometrového úseku území nikoho, kde není vůbec nic, míjím kluka na skateboardu. Jede u kraje cesty stejným směrem jako já. Celý promočený, s baťůžkem na zádech, ze kterého mu trčí anténka s oranžovým hadrem, aby byl vidět. Asi pološílený Forrest Gump :).

 

U kempoviště Pleasant Flat(¤) na chvíli zastavím, protože na okamžik přestalo pršet a sedá na mne armáda muchniček, těma je Pleasant Flat nechvalně proslulý. Zase začíná hustě lít.

 

Dojíždím do Haastu(¤), kde si chci najít na dnešek ubytování v chatce nebo prostě něco pod střechou. WTF!? Vše je obsazeno! V celém Haastu není jediný pokoj volný. V tomhle počasí pod stan nejdu. Jedu směrem k Jackson Bay, kde je moje poslední šance - kemp v Okuru(¤). Za pokračující průtrže mračen dojedu na místo a... kemp je zrušen z důvodu škod, napáchaných povodní. No ty woe co teď? Z nebe se neustále řinou hektolitry vody. Sedím v autě a studuju itinerář. Je nutné udělat razantní řez a vzdát se dvou dnů programu. Musím dojet do kempu ve Fox Glacier. Jedu pomalu, viditelnost je mizerná. V Bruce bay(¤) chybí u moře tak 2 kilometry vozovky. Příroda si bere zpět, co je její.

 

Jedu asi dvě hodiny v hrozné slotě, až konečně dorazím do kempu(¤). Do pr.! Venku před recepcí stojí cedule, že jsou plní a mají jen místa pro stany! To snad ne... Nedá se nic dělat, třeba tu bude počasí trochu mírnější než v předpovědi pro Haast. Čekám, až trochu poleví ty kýble vody, padající z nebe, a rychle stavím stan. Vzápětí se opět otevírají oblaka a padají trakaře. To bude noc... WiFi tu stojí za pendrek, nemůžu tak ověřit předpověď počasí. Signál se mi podaří chytit až ve sprchové kabince :D... čtu - nejbližších 10 dní déšť - O. M. G.