22.3.2018

 

Oproti předpovědi ráno jen mírně mrholí. Balím všechen svůj bordel z chatky a uvažuju, co dál. Sice neprší nijak hustě, ale okolní mračna mi nedávají naději na to, abych podnikl něco většího. Včera večer jsem si chtěl zarezervovat na dnes a zítra chatku v Murchisonském Riverside kempu, ale odepsali mi, ať jim zavolám :D. Mno, tam dnes dojedu a v recepci se uvidí. Ten letošní Zéland se mi pěkně prodraží, počasí je na pytel a všechno ubytování bude stát balík. Včera v horských průsmycích napadl první letošní sníh, údajně ale hned roztál. Zítra a pozítří bude přes den 13 stupňů, to na triko s krátkým rukávem moc nevypadá.

 

Odjíždím k palmovému háji severně od Karamey, upravili tam stezky a teď jsou vysypané pískem a lemované říčními valouny. Prostě jak z katalogu :). Teď se musím přemístit kus cesty nazpět do civilizace na jih a pak se dát k východu do Murchisonu. Cestou se už tradičně zastavím v Berlins(¤) na long blacka s teplým maxi muffinem s lesním ovocem. Po pár hodinách přijíždím za deště do Murchisonu(¤) a mají na dva dny volnou chatku. Sláva! Už je kosa jak prase, takže se jen najím, osprchuju a zalezu na kutě. V chatce je jak v psírně. Mají tu něco jako elektrické topení, ale to stejně nefunguje.

 

Došly mi sušenky, to je život :(